Hudba, hudba, hudba...co to slyší moje uši?

11. března 2010 v 18:42 | Beornottobe |  ZÁJMY
Napojit sluchátka do mobilu, zvýšit volume na plné pecky, vybrat jednu z těch písniček, které mi furt znějí v uších dokola nebo zapnout na mobilu rádio, protože většina z těch písniček už mě omrzela, když je slyším každý den alespoň 5×, pak jen se zaposlouchám do písničky, mám chuť zpívat, při nějakých písničkách si vybavím určitý děj, určitého člověka nebo určitý film, je hodně písní, které mám spojené s nějakým okamžikem....


A tak to chodí každý den, nejčastěji se zaposlouchávám ve škole nebo na poli, když venčím pejska. Je až neuvěřitelné, jak rychle mě dokáže hudba strhnout do toho světa bez přemýšlení a soustředění se jen a pouze na píseň- její text, rytmus, zpěv jako takový.

Je to opravdu paráda na chvíli se odpoutat od reality, jen je smůla, že se vždycky musíte vrátit zpátky, ať chcete nebo ne, realita nezmizí. Možná vás těch pár minut nebo hodin uklidní, vy se vyrelaxujete, odpočinete si od toho světa plného násilí, drog a bůhví čeho všeho ještě, ale nikdy se z reality nedostanete na moc dlouho.

Hudba je něco, co mě nikdy neomrzí, některé písničky jsou si podobné, ale zároveň tak odlišné. Každá je originální a nekopíruje jiné, protože kdyby to dělala, už je za to její autor u soudu, haha takový je dnešní svět.

Nejraději poslouchám pomalé písničky- v současné době nejčastěji například My heart will go on z Titanicu, Can you feel the love tonight z Lvího krále, Tonight, která je od skupiny 3 feet smaller nebo Kiss me (asi taky z nějakého filmu, ale nevím kterého). Právě jsem vyjmenovala několik písní, které mi přirostly k srdci, ale nedá se říct, že by byly mé oblíbené. Těch mám totiž hodně a nejsou mezi nimi jen pomalé, ale i rychlé, ty jsou dobré, když mám dobrou náladu nebo naopak špatnou a nechci si jí ještě zhoršovat pomalými smutnými songy.

Nejvíc mě štve, že ačkoliv nechci, vždycky musím dříve či později rádio/ přehrávač v mobilu vypnout, zapnout mozek a jít vstříc realitě.

Tak tady jedna z těch výše zmíněných, pomalejších písniček :)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 neposedné slůně* neposedné slůně* | Web | 11. března 2010 v 19:07 | Reagovat

Noo, tady na toten blog asi další "diary" článek psát nebudu...
Ale pokud chceš, mrkni se na můj "diary" blog;o)).
welcome-to-my-life.blog.cz

2 Caty Caty | Web | 11. března 2010 v 20:27 | Reagovat

:)Hezky napsaný.Mě tedka krabička s hudbičkou blbne:DA to se nedá přežít:D

3 Žirafka Žirafka | Web | 12. března 2010 v 14:30 | Reagovat

To u mě naopak. Doufám, že to bude nějak a pak mě naštve, že je to něco horšího. Ale stejně mě nejvíc štve, že já se učím nejvíc (jako jedna z nejvíc, co se učej,prostě tomu dám čas atd) a mám horší známku :-!

4 Caty Caty | Web | 14. března 2010 v 14:22 | Reagovat

Co to slyší moje uši,to je pěkný:D

5 Žirafka Žirafka | Web | 15. března 2010 v 15:46 | Reagovat

No já ty pomalejší a né metal, dechovku, ani nic takového "zvlástního".  A neposlouchám pomalu vůbec. :-). a nesnáším, když to někomu řve přes celej vlak :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.