Říjen 2012

Blázeeeen :D

28. října 2012 v 0:16 | Beornottobe |  OSTATNÍ
Jelikož jsem tenhle víkend úplně sama doma, tak asi začínám mírně magořit a dělám věci, které bych, když jsou rodiče doma, asi nedělala. Ha, to "asi" je tam velmi důležité, protože poslední dobou překvapuji i sama sebe a možná bych byla schopna to udělat i za přítomnosti našich :D

Ve čtvrtek jsme byly s kámoškou V. v jedné firmě u nás ve městě. Máme to jako projekt do školy - napsat o firmě, její výrobě a bla bla bla...je to fakt otrava a procházet tu fabriku a koukat na to moc zajímavý nebylo, ale tak...mohlo to být i horší :D Nehledě na to, že jediné, co jsme si s V. zapamatovaly byl sympatický pán v červeném tričku :DD

Včera ke mně přišly kámošky, abychom se koukaly na Supernatural a The Vampire Diaries. Deníčky opět zachraňuje jen fakt, že je tam Damon a když má scény spolu s Klausem, tak jsou prostě geniální! :D A Supernatural byl geniální! Vážně, naprosto, nezpochybnitelně geniální...sice to byl vážně neobvyklý díl, ale právě to mu asi dodalo tolik toho kouzla :D

Jsem dva v jednom?

24. října 2012 v 16:21 | Beornottobe |  OSTATNÍ
Když se kouknu na svůj předchozí článek, tak mi přijde, že ho psal úplně nikdo jiný, protože takový kecy jsem fakt nemohla psát já :D Přijdu si jako rozdvojená osobnost a řiká mi to často i máma, když s ní třeba mluvim a najednou z ničeho nic začnu mít špatnou náladu a už zas nemám chuť s ní mluvit... :D Jooo, jsem prostě divná a náladová.

Mít náladu podle písničky moc dobře asi neni :D

22. října 2012 v 16:48 | Beornottobe |  OSTATNÍ
Zjistila jsem, že moje nálady se střídají podle písniček :D Teď právě poslouchám tu veselou - proto asi ten smajlík. Začínám být psychicky labilní jedinec! Tak jo, nezačínám...jelikož už jsem delší dobu. Každopádně teď to jde až znát víc a víc. A to bude asi signál pro to, že něco se mnou je špatně.

Třeba včera. Šla jsem ven se psem, smála jsem se a byla jsem strašně ráda za ten podzim, ty barvy, za to, že jsem vůbec venku. Pak jsem přišla domů a začala jsem šíleně brečet, bylo mi mizerně, vzpomínala jsem a litovala všeho, co jsem prožila s tim pánem, který mě už dva dny ignoruje :DDD Teď sem pro změnu zas dávám smajlíka a přijde mi strašně vtipný, že píšu UŽ dva dny :DDD, protože mi hraje veselejší písnička a já si uvědomuju, že to prostě nemůžu tak moc řešit, když jsem s nim prožila jen týden a nic mi vlastně neudělal, jen zranil moje už tak nízké sebevědomí asi... :D Já vlastně ani nevim, co se pořádně děje. A nevim, jestli mi pak nebude ještě hůř, když to začnu zjišťovat.

I don't know why I'm wasting my time with you...

20. října 2012 v 14:40 | Beornottobe |  OSTATNÍ
Ten, kdo píše scénář k mému životu má opravdu zvrácený smysl pro humor.

Nevím, jestli vůbec chci mít to, co teď prožívám. Asi nechci...
Ale proč to teda dělám?
Proč trávim čas s někym s kym to nemá budoucnost?
A proč jsem ráda za to, že to tu budoucnost nemá?

Another game over...

18. října 2012 v 16:54 | Beornottobe |  OSTATNÍ
Ten nadpis je trochu mimo, ale přitom ne. Protože je to text z písničky. A já zas našla takovej dotazníček na písničky. Nemám vyplněno ještě všechno (chybí mi asi 2 věci), protože se nad tim chci zamyslet, tak to možná až časem doplnim...ale tady zatím to, co mám :)

Oblíbená písnička: Daughtry - Used to

Tohle je věc, která se každou chvíli mění, takže nemám vyloženě jednu oblíbenou písničku. A hodně, hodně se divím, že jsem sem napsala právě tuhle. Protože momentálně jí ani moc neposlouchám. Ale uvědomila jsem si, že je to jedna z mála, která mi vydržela dlouho bez toho, aniž by mě omrzela.

Jeden týden mám prostě ráda tuhle, druhý den tamtu a třetí týden mě obě dvě omrzí a najdu si opět novou, protože ty dvě jsem si předtím pouštěla pořád dokola. A to je koloběh mého "písničkového" života...

Takže momentálně bych za oblíbenou písničku mohla označit úplně nějakou jinou, ale jelikož tahle mi neoposlouchaná vydržela fakt dlouho, tak je tady, ať se mi to líbí nebo ne!

Need some sleep.

4. října 2012 v 17:32 | Beornottobe |  OSTATNÍ
Trpím! jsem nevyspalá, potřebuju prázdniny :D Včera jsem šla spát kolem 12, protože nějak podezřele rychle ubíhal čas a já ještě v 11 neměla hotovo vše, co jsem potřebovala. V noci mě asi dvacetkrát vzbudil pes, protože mám zavřené dveře do pokoje a L. měla neustále potřebu chodit tam a zpátky = štěkat mi za dveřma, že chce ke mně/ pak pro změnu před dveřma, že chce ven. A tohle mi za noc udělala minimálně třikrát. Ráno jsem stěží vstala v 7.20, když už jsem si řekla, že je vážně pozdě a že jestli nevstanu teď, tak už nikdy. Ze školy jsem přišla ve 4 hodiny po velmi namáhavém dnu. Sice jsme nepsali žádnou písemku (to pro změnu ve středu jsme psali 3 písemky), ale měli jsme tak neskutečně nudné hodiny, že se to snad ani nedá vyjádřit slovy. Jako odpoledku jsme měli anglické konverzace. Celkem nechápu, proč na těch mě neskutečně baví mluvit. Jako kdybych nějakým šestým smyslem vytušila, že tady se prostě komunikovat MUSÍ, a tak nemá cenu tomu klást odpor a musím se tomu poddat. Úplně se nepoznávám, když tam tak mluvim - anglicky a mám z toho radost. Taky jsem dneska musela odvykládat prezentaci na 3 památky Londýna - Tower of London, Buckinghamský palác a Tower Bridge. Věřte nebo ne, ale ta prezentace v angličtině, kde jsem musela mít napsané jen body a vymýšlet věty na místě, se mi přednášela MNOHEM lépe, než tenkrát prezentace na biologii, ve které jsem to měla i ve větách. Musím se přestěhovat asi do Anglie, když ráda mluvím jen v angličtině :D Učitelka seděla vedle kámošky V., zatímco jsem přednášela, a prý měla u sebe papír na poznámky. V. říkala, že si tam za celou dobu nic nenapsala a potom si tam prý napsala jen moje jméno a u toho jedničku a ještě jí párkrát podtrhla :DD Pak mi po hodině učitelka řikala, jak jsem tu prezentaci měla povedenou a že se jí to moc líbilo! Ha, mám radost.