I'm not listening, not anymore

11. března 2013 v 16:57 | Beornottobe |  OSTATNÍ
"Když je nejhůř, tak si řeknu: Hlavu vzhůru, mohlo by to být i horší. A opravdu, za chvíli to horší je."

To mi vážně život nedovolí ani dva dny v kuse být alespoň trochu šťastná? Vážně si nepamatuju, kdy se stalo naposledy, že jsem se usmívala víc, než jeden den, bez toho aniž by to byl "falešný" úsměv. Ten, který musím nasazovat každičký den, abych se nerozpadla na tisíc maličkých kousíčků.

Už ráno, když jsem vstala (pozdě, jak jinak), jsem věděla, že dnešek zase bude stát za nic, jako každý den, ale že bude ještě horší, než jiné dny, jsem si nechtěla připustit.


Ráno, po cestě do školy, když jsem pospíchala, jsem spadla na ledu. Asi 5 minut před tím jsem si říkala, že se určitě někde natáhnu, protože to náledí bylo vážně něco a já na sobě měla tenisky. Že to ale bude před skupinkou lidí - paní s hodně dětmi - to mě vážně nenapadlo. Paní ještě prohodila na ty děti "Vidíte, musíte dávat pozor, klouže to." Hmmm! Bolel mě snad celej člověk, ale musela jsem to přežít a doplazit se do školy.

Tam na mě první hodinu čekala nečekaná písemka z informatiky, kterou jsem krásně pokonila...Poté přišla na řadu čeština, na které jsem měla mít referát. Klepala jsem se a byla nervózní z toho už několik dní dopředu...tak strašně moc jsem ten referát mít nechtěla...nesnáším mluvení před třídou, nesnáším, když se upíná pozornost jenom na mě a já ještě musím prezentovat všechna fakta, která jsem si načetla. V momentě, kdy učitelka přišla do třídy, jsem byla na pokraji nervového zhroucení a třešničku na dortu tomu dodal fakt, že přišla naše třídní, která je zástupkyně ředitelky, na hospitaci - nás zkontrolovat. V ten moment jsem myslela, že to fakt nedám a že tohle se může stát jenom mně, protože na hospitaci chodí tak jednou za rok...

Když jsem skončila, učitelka mi řekla, že jsem jí nezklamala, že všechno jsem řekla dobře, ale že ze mě cejtí tu skromnost a strašný nesebevědomí...a že ví, že já to všechno vim, ale že ty informace, co mám prostě neumim prodat a že bych to měla trénovat a že nechápe, proč jsem tak nesebevědomá. Když mi to řikala, tak se mi chtělo tak strašně utýct někam, vybrečet se,...nezvládám to prostě...a ona nepochopí, že já to nikdy nebudu umět prodat...nejsem na to stavěná, jsem melancholik a nezvládnu se změnit...

Potom jsme psali ještě další dvě písemky (němčina a angličtina) a pak jsem ještě musela přetrpět odpoledku na tělocviku.

Pak jsem se taky dozvěděla, že mě zase pomlouvaly ty nány z naší třídy...je vtipný, že když to dělaj, tak jim je jedno, že je slyší můj kamarád a ten mi to řekne...ale co, když je to baví :D Je vtipný sledovat je, jak jsou ubohý a jak to nemohou říct ani do očí a pak jak se přetvařujou, když něco potřebujou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kate Kate | Web | 11. března 2013 v 21:08 | Reagovat

Není to tak, že zě ten falešný úsměv ničí ještě víc, než kdyby ses neusmívala vůbec?

Mluvení před třídou je jedna z nejhorších věcí, co si musíš ve škole vytrpět :X výborný na psychiku - hlavně když se stresuješ několik dní předem, několikrát si to odříkáváš a stejně se bojíš, že se něco podělá. Nechápe proč jsi nesebevědomá...to zní, jako by nedostatek sebevědomí měl nějaké logické vysvětlení. Ale podle mě nemá. Je to stejné, jako kdyby někdo hledal důvod, proč někteří lidé nejsou vtipní. Na sebevědomí se sice dá pracovat, ale není to lehký. Někdo se prostě nesebevědomý narodí, takže nějaké "nechápu proč" je úplně mimo ;) Svýma kecama ti sebevědomí taky moc nedodá. Ale to, že informace neumíš prodat neznamená, že mají menší váhu :) třeba až budeš někde pracovat, najmeš si člověka, který bude např. referát, který jsi sestavila prezentovat za tebe. Vždycky se to dá nějak udělat. Rozhodně si nemyslím, že by se lidi, kteří mají problém mluvit před ostatními měli někam zahrabat... to vůbec :)
Hlavně si nemysli, že jsi kvůli tomu něco míň než ostatní, protože to není pravda! Každej člověk je prostě jinej :)

2 Nausy Nausy | E-mail | Web | 12. března 2013 v 23:13 | Reagovat

Na základce jsme museli absolvovat "mluvní cvičení"- minimálně pět minut mluvit  o nějakém tématu, takže před lidmi sice mluvím nerada, ale nedělá mi to problém :) alespoň k něčemu byla dobrá naše češtinářka.
Takové nány na základce byly a na střední jich pár taky je :D já se na nich bavím. Nejlepší je spolužačka, která neodevzdala seminárku z IVT v termínu a tak jsme každý den poslouchali jinou verzi toho, proč to nemohla napsat a pak klidně sprdne lidi, co jí něco nedají včas. Na tom se vážně nedá nic jiného než bavit :)
Taky máš dny, kdy vstaneš z postele a víš, že se ti bude srát celý den na hlavu? :) mně se to stává...

3 Emanuela Emanuela | Web | 13. března 2013 v 10:00 | Reagovat

jej, tak ty máš fakt smůlu. Hlavní je, že jsi to zvládla. Chápu, že nejde si říct "tak teď si budu věřit, budu sebevědomá", ale prostě třeba si sem tam pákrát říct, že tohle se mi povedlo, apod. by ti neuškodilo :) jinak nány ze třídy bych vůbec neřešila..nány  jsou, nány zůstanou :)

4 Beornottobe Beornottobe | Web | 14. března 2013 v 14:58 | Reagovat

[1]: občas mi to tak přijde, že ten falešnej úsměv je mnohem těžší... Ona to nemyslela zle no a řikala, že to nechápe vzhledem k tomu, že ví, že ty znalosti mám. Ale taky si myslím, že to nemá žádný odůvodnění - to neni o tom, kolik má člověk znalostí, ale prostě o povaze. A je fakt, že potom si člověk může někoho najmout a tak :) Děkuju!

[2]: My taky jeden čas tyhle cvičení měli, ale byly celkem k ničemu :DD Jo, pravda pravdoucí, tomu se musí člověk jen zasmát.
Jo, přesně ty dny mě poslední dobou potkávaj podezřele často :D
Díky za komentář :)

[3]: Díky :) Opravdu to ze dne na den nejde...ale občas si řeknu, že se mi něco povedlo. Ale řikám si to jen pro sebe, nedokázala bych to třeba nutit ostatním a tak, jako jiní no.. :D

5 Nausy Nausy | E-mail | Web | 14. března 2013 v 16:16 | Reagovat

Na Vlásku jsem viděla :D je to vážně bomba...
Fotím Olympus mju: 1020 :D je to už stařeček, ale fotí dobře :)

6 Nausy Nausy | E-mail | Web | 15. března 2013 v 11:16 | Reagovat

Už začínám doma šílet nudou :D je to vážně otřesné :D

7 Ali Ali | Web | 16. března 2013 v 10:43 | Reagovat

Taky mám v poslední době hroznou horskou dráhu v emocích. Asi to bude tamtou, pubertou a hormony, ehhm.
Já vesměs nerada mluvím před lidmi, což je zčásti způsobeno tím, že jsem prostě až moc líná na to, abych dala dokupy něco pořádného, nebo se koncentrovala na to, co se ode mě očekává a podle toho reagovala. Ale před třídou musíme teď přednášet pomalu každou hodinu, takže si na to zvykám. :D
A můžeš být ráda, že tě pomlouvaly - oni sami si přiznaly, že jsi zajímavější než oni, tak se raději baví o tobě.^^

8 Nausy Nausy | E-mail | Web | 16. března 2013 v 19:43 | Reagovat

Jo, na Island bych se taky ráda podívala :) ty jejich venkovní lázně... ah, to je něco, co bych si moc ráda vyzkoušela. Kanada? Nepovídej, tam jsem taky chtěla dřív bydlet :D

9 Nausy Nausy | E-mail | Web | 17. března 2013 v 12:30 | Reagovat

No, Lucifer je anděl určitě :D ještě než ho tatík srazil z nebe... Gilraen, ta trochu oříšek. Pořádně jsem nepřišla na to, co je. Myslím, že poslední drak, který přežil jen díky magii a přeměně v lidskou bytost. Ah, jo. Fantasy a Supernatural na mě má moc velký vliv :D

10 Nausy Nausy | E-mail | Web | 18. března 2013 v 18:06 | Reagovat

JO, dopisování nesnáším :D mám pocit, že za týden, co jsem chyběla, zvládli udělat tolik věcí jak za měsíc... Blee... A já to musím zvládnout ještě rychleji :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.